Právě si prohlížíte Svědectví z výjezdu do Athén

Svědectví z výjezdu do Athén

  • Rubriky příspěvkuUncategorized

 

Milí přátelé CRS!

Rádi bychom s Vámi dnes sdíleli krátké svědectví z výjezdu do Athén v květnu 2024. Bůh požehnal tento výjezd v mnoha ohledech, dnes se s Vámi chceme alespoň o část podělit, a vyjádřit tak vděčnost Bohu i Vám.

Co pro Vás znamená poslání ze Matouše 28, 19: „Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého?“ Já jsem se nad tímto veršem zamýšlela právě během této cesty. Náš výjezd směřoval do Athén za uprchlickými ženami a rodinami převážně utíkajícími před Talibanem z Afghánistánu.

Na místě jsem se setkala s ženami, které ztratily vše co měly, s dětmi, které poznamenalo trauma. Díky spolupráci s místní pracovnicí neziskové organizace Photene, jsme mohli nést pomoc k nejpotřebnějším. Navštívili jsme také rodiny z uprchlického tábora v okolí Athén, kam jsme mimo jiné přinesli tak potřebné dámské hygienické potřeby a trvanlivé potraviny, a to také díky Vaší finanční podpoře.

Římanům 10, 14 „Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho, kdo hlásá?“

Během celého výjezdu jsme uprchlickým ženám mohly svědčit o Boží lásce, předávat evangelium v jejich jazyce Fársí a modlit se za ně. Některé z žen jsou negramotné a nemohly by si přečíst evangelium ani ve svém jazyce. Pro tento případ, jsme jim rozdávali SD karty s audio Biblemi. Přestože vidět jejich tíživou situaci bylo bolestné a nemáme možnost zabezpečit jim důstojný život a zbavit je traumat, vím, že v Kristu mohou poznat opravdový poklad a naději. Věřím, že Boží slovo má moc proměnit životy. 

Povzbudilo mě, s jakou radostí a otevřeností přijímaly Evangelia i naše modlitby. Ženy, které si prožily hrůzy, které si ani neumím plně představit, přijímaly naše modlitby s vděčností. Bylo povzbuzující vidět, jak se během našich setkání uvolňovaly a jejich tváře se rozjasňovaly. Naše pomoc jim poskytla nejen materiální podporu, ale také pocit, že na ně někdo myslí a záleží jim na nich.

Mohla jsem vidět, jak Bůh působí mezi národy.

Setkala jsem se k bývalými Afghánskými muslimy, kteří uvěřili v Krista právě i díky tomu, že jim někdo na cestě daroval Evangelium v jejich jazyce. A nyní i oni ukazují na Krista mezi uprchlíky v Athénách. Korintským 1, 3-4 nám připomíná: „Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého povzbuzení v každém našem soužení, abychom i my mohli povzbuzovat ty, kteří jsou v jakémkoli soužení, tím povzbuzením, kterým Bůh povzbuzuje nás.“

Přijali jste povzbuzení? Povzbuzujte dál! Zapojte se s námi do misijní práce, studujte Boží slovo a sdílejte Jeho lásku s těmi, kteří ji potřebují nejvíce.

Děkujeme všem kteří tuto cestu finančně nebo modlitebně podpořili!