Drazí přátelé!
Přinášíme report z výjezdů v prvním lednovém týdnu 2022. #vánocenacestě se opravdu povedly! Poprvé jsme jeli souběžně na dva výjezdy. Polský tým – Michał, Mirek, Wojtek a Estera vyrazili do Bosny již v soboru 1. ledna. Český tým – Ilona, Pája, Samuel, Lída a Štěpán do Srbska vyrazili 2. ledna.
Výjezd Bosna a Hercegovina
Opravdu velmi náročný týden zažíval polský tým v Bosně a Hercegovině. Na Hranici s Chorvatskem i přes nevlídné počasí stále stovky lidí pokouší štěstí při přechodu hranice. Náš tým jim pomáhal zajistit základní potřeby, zejména jídlo (mouku, olej, vajíčka, maso, mléko…), oblečení a obuv a také dřevo nebo brikety pro topení.
Týden byl extrémně emocionálně, ale také fyzicky náročný. Mimo „staré“ (známé) tábory navštívil tým také řadu provizorních táborů v horách, kde se již nebylo možno dopravit autem (případně to bylo velmi náročné!). Dodávku dřeva do jednoho z míst, ale i další službu týmu pak zbrzdil ještě sníh, v druhé polovině týdne.
Velký dík za tuto cestu patří Vám, za Vaše modlitby, finanční pomoc a také Nielsovi, nizozemskému misionáři, který na místě dlouhodobě slouží a je nám cenou oporou a zdrojem informací!
Množství návštěv!
Mimo zásobování jsme velmi vděční za možnosti rozhovorů s lidmi na cestě. Nad čajem nebo jídlem z provizorních kuchyní si tým vyslech mnoho příběhů, nabízel modlitby a předával evangelia a SD karty s materiály v různých jazycích (evangelia, audio bible, svědectví apod.)
Mezi navštívenými byla také skupina, která nedávno na hranici přišla o kamaráda. Utopil se v příhraniční řece, jeho tělo se jim ale nepodařilo najít, a proto mají nyní strach tuto zprávu vůbec sdělit rodičům. Nebyli mu totiž schopni udělat řádný pohřeb. Rodiče se na syna telefonicky velmi často ptají, tuší, že něco není v pořádku…
Řada lidí na hranici přechod zkouší nespočetněkrát. Buď se jim nepovede nebo jsou vráceni. Každý pokus znamená obrovské vysílení, mnohdy ztrátu potřebných osobních věcí i tábořiště. Chorvatská pohraniční stráž umí být také agresivní. Lidé bývají zbití obuškami, pokousaní od psů… Bosenský terén je pro migraci fyzicky náročný. Jsou unavení, ztrácejí naději. Pomoc týmu a jeho společnost je vítanou změnou, vlastně takovou velkou společenskou událostí!
Mimo tato setkání tým také oslavil narozeniny S., kterého již znáte z předchozího výjezdu. Bylo mu osmnáct, na cestě je od dvanácti let. Touží po novém životě, studiu a zaměstnání v Unii. Po dlouhé době měl řádnou oslavu, v kruhu téměř rodinném. Po rodině se mu ale i tak velmi stýská!
Výjezd Srbsko
Výjezd do Srbska byl o něco kratší… Kvůli pravoslavnému termínu Vánoc musel tým všechnu práci stihnout za tři dny! Hlavním cílem výjezdu bylo předání vánočních balíčků ve dvou táborech určených pro rodiny s dětmi – Krnjača a Šíd. V těchto távorech bylo celkem přibližně 150 dětí, což bylo o něco méně, než jsme původně předpokládali, nicméně je to právě migrace, která vytváří naši službu…
I tento počet dětí ale znamenal hodně práce! Díky polské organizaci CME (a týmu, který neohroženě balíčky převezl z Bulharska!) jsme již na místě měli část balíčků, hlavně pro holčičky a dívky. Klučičí balíčky jsme ale museli vyrobit sami! Každý večer (noc) tak byl na lodi, kde tým bydlel velmi organizační… (Představte si Santovu dílnu z amerických filmů…)
Před předáváním balíčků proběhlo vždy vánoční představení pod taktovkou Dragana a Daniely, kteří na místě dlouhodobě slouží. Díky práce pastrora Dragana a jeho ženy s romskou mládeží bylo představení obohaceno i službou těchto mladých lidí! (Děda Mráz tak měl hned sedm pomocníčků!)
Díky Vaší štědrosti jsme byli schopni také podpořit službu mezi Romy, a to vánočními balíčky, které jsou distribuovány v těchto dnech!
Mimo dárky…
Mimo předávání dárků tým zažil několik velmi příjemných setkání. Díky krásnému a teplému počasí jsme si s dětmi hráli venku s míči a balónky. Pumpu nakonec Samuel využil také k drobným opravám sportovního náčiní. Opravil dvě kola a dofoukal míče, se kterými se již nedalo hrát.
V Krnjača kempu jsme byli k několika rodinám pozváni na čaj. V jedné z rodin jsme se modlili za zdraví dětí. Ze tři kluků dva trpí zdravotními problémy. Jednomu z nich byla diagnostikována nefunkčnost jedné z mozkových hemisfér. Druhý z nich zase v důsledku odstranění nádoru přišel o oko. (Tento hendikep mu ale nebrání být skvělý zpěvákem! To nám také předvedl!) Rodina celou situaci vnímá jako obrovské stigma. Lékařská péče je sice na místě dobrá, ale není natolik specializovaná.
Druhá rodina zase řeší setkání s otcem a sourozenci, které by se již brzy mohlo uskutečnit! Neviděli se řadu let! Matka a nejstarší syn se v táboře loni nechali pokřtít a vyprávěli nám své zážitky z života s Ježíšem. (V táboře Dragan pořádá bohoslužby i biblické hodiny a přípravy na křest.)
V Šídu nebyla možnost navštívit rodiny zvlášť. Pravidla tábora to nedovolují. O to větším požehnáním pro tým byla kavárnička v těsné blízkosti kempu, kde se nakonec setkalo skoro 30 lidí, několik rodin a zejména mladých lidí (teenagerů), kteří jsou již na cestě velmi dlouho. Jejich zážitky z cest jsou mnohdy děsivé!
V obou táborech jsme rozdali evangelia a SD karty. V Šídu jsme měli obrovskou radost z reakce Kurdů, kteří naše evangelium – tedy naše výtisky Lukášova evangelia přímo milují! Proč? Na titulní stránce je Kurdistán. Těmto lidem je velmi často tvrzeno, že tento stát neexistuje.
Na cestě se tým setkal s národy, které již delší dobu na cestách nevídá, případně vídá, ale spíše na jihu, mimo Balkánskou trasu. Mezi tyto národy patřili Syřané, lidé z Burundi a Somálska.
Mimo návštěvy táborů se podařilo setkat také s několika skupinami na ulicích Bělehradu. Navštívili jsme Miksaliště, kde se dočasně starají o nedoprovázené nezletilé – chlapce. Klukům, kteří zde na krátký čas bydlí Dragan vánoční balíčky ještě přiveze.
Velmi Vám děkujeme za Vaši podporu! Sbírka na účely těchto dvou výjezdů pokryla naše náklady a umožnila hojnou pomoc a moře radosti! Děkujeme, že jste společně s námi oslavili tyto druhé Vánoce na Balkáně! Moc si toho vážíme!
