Jaké jsou další možnosti?
To je obvyklá otázka těch, kteří jsou se svou žádostí o mezinárodní ochranu neúspěšní.
Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra – Odbor azylové a migrační politiky, je přípustná žaloba ke krajskému soudu (§ 32 a násl. z. č. 325/1999 Sb., o azylu). Tato žaloba má odkladný účinek, tj. po dobu jejího projednání má žalobce (žadatel o m. o.) stejná práva jako v době, kdy byla jeho věc projednávána správním orgánem. (Výjimkou jsou žaloby proti rozhodnutím procesního charakteru, kde je zapotřebí o odkladný účinek požádat a žádost odůvodnit! – např. § 11a odst. 3 apod.)
Jak může soud rozhodnout?
Žalobu může označit za důvodnou, kdy jsou dány důvody pro zrušení rozhodnutí OAMP a vydání nového rozhodnutí. Soud může dle judikatury Evropského soudního dvora (č. C-553/17, Alekszij Torubarov proti Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal) vydat sám meritorní rozhodnutí (tedy např. udělit azyl nebo jinou formu mezinárodní ochrany), a to v případě, že správní orgán i přes dřívější rozhodnutí soudu znovu vydal vadné zamítavé rozhodnutí (má se tedy jednat o možnou ochranu před tzv. procesním ping-pongem). Tento postup bohužel není českými soudy využíván, byt je zřejmé, že by byl přípustný, k tomu Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č. j. 3 Azs 335/2020-64, ze dne 18. ledna 2022. Proto mnoho lidí čeká na své rozhodnutí i několik let.
Žalobu soud samozřejmě může shledat nedůvodnou a návrh na zrušení správního rozhodnutí zamítnout.
V případě, že se rozhodnutí žadateli nebo správnímu orgánu nelíbí, může ve správním soudnictví využít ještě kasační stížnosti, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem. Zde je soudem využíván specifický institut nepřijatelnosti kasační stížnosti, kterou Nejvyšší správní soud filtruje větší množství nedůvodných stížností – § 104a 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Pokud ani u Nejvyššího správního soudu není žadatel úspěšný, může podat ústavní stížnost, případně také stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, po využité všech přípustných opravných prostředků. (V takovémto případě ovšem nemůže být namítát zásah do práva na spravedlivý proces a je zapotřebí koncipovat stížnost pro porušení jiných práv chráněných EÚLP.)
Pokud žadatel není úspěšný ani před jedním z výše uvedených soudů, je ve většině případů nucen opustit zemi. V cizineckém právu nezbývá příliš prostředků, které by mu umožnily na území zůstat. Získání jiného pobytového oprávnění sice není nemožné, jak nám ukazují některé případy, lze je ovšem s trochou nadsázky označit za „právní zázraky“.
Právní okénko pro Vás připravila Mgr. Ludmila Špoková