Právě si prohlížíte Co jsme prožili na červencové cestě do uprchlického tábora v Srbsku?

Co jsme prožili na červencové cestě do uprchlického tábora v Srbsku?

  • Rubriky příspěvkuUncategorized

V táboře Krnjača, který navštěvujeme díky spolupráci se romským pastorem Draganem a jeho manželkou Danielou, jsme opět pozvali jeho obyvatele do naší již tradiční kavárny. Přicházeli za námi lidé z Íránu, Pákistánu, Burundi, Maroka, Afghánistánu, Indie, Turecka, Arménie, Ruska, Rumunska, Kazachstánu a Palestiny. Společně jsme si povídali, chválili našeho Pána a bylo nádherné vidět, jak Boží Láska nezná hranice mezi národy a propojila nás v jedno společenství. Měli jsme hluboké rozhovory o jejich životních příbězích, jejich víře a měli otevřené příležitosti ke sdílení Otcova srdce, které je plné Lásky ke všem národům.

Zároveň se skvělí mládežníci, kteří se k nám připojili z organizace Mládež pro Krista, věnovali dětem, které si to přes velké horko s nadšením užívaly. Velmi touží po laskavém přijetí a pozornosti. Nebylo to jednoduché, protože tyto děti jsou skutečně poznamenané různými traumaty, nebezpečnou cestou a ztrátou domova. Přesto jsme viděli, jak je trpělivý a laskavý přístup proměňuje. Prožili jsme, jak moc Nebeskému Otci na těchto dětech záleží a má je ve své péči. Modlíme se za každý takový mladý život na cestě, na útěku, a odevzdáváme je pod Boží ochranu.

Večery jsme trávili s romskými dětmi z osady Zemun. Společně jsme zpívali, hráli hry a tvořili náramky. Je úžasné vidět, jak skvělou službu mezi nimi Daniela s Draganem dělají. Děti je milují, respektují je a důvěřují jim.

Měli jsme také tu výsadu, vést ke křtu jednu úžasnou ženu z Íránu patřící k etnické skupině Balúčů, kteří jsou v Íránu tvrdě pronásledování. Radujeme se z jejího nádherného srdce otevřeného na Boží působení. Odevzdáváme jí i jejího manžela do rukou našeho Nebeského Otce a žehnáme jim na jejich nové cestě Ježíšových následovníků. Věříme, že budou ještě požehnáním pro mnohé a radujeme se z toho.

Celý týden jsme mohli prožívat vzácné společenství s lidmi různých národů ve kterém jsme si byli vzájemným povzbuzením. Přiváděli k nám nemocné, těhotné ženy, straší lidi, malé děti, abychom se za ně modlili. To vše jsme nevytvářeli my, ale Ježíšova přítomnost, která je přitahovala. My jsme tam byli pro ně a oni pro nás. Přijeli jsme rozdávat lásku a mnohem více jsme přijali. Bylo výsadou být chvíli součástí toho nádherného Božího díla a radujeme se z naší nové sestřičky z Íránu.